sobota 25. října 2014

Zneužití

Poslední dobou slýchám od svých kamarádek, jak je nějaký kluk využil. Začal si s ní psát a zdál se být milý a příjemný, zajímal se o ni, ptal se jak se má a jaký měla den, chtěl o ni vědět snad všechno. Sám se jí také zpovídal a psali si tak spolu dlouho do noci. Ona se cítila konečně šťastně, protože si myslela, že našla někoho, kdo ji konečně rozumí a je absolutně úžasný. Začínala snít do budoucna, jaké by to bylo. On se jednoduše cítil jako vítěz, protože jednoho dne se to všechno změnilo.

Jeden z těch případů mé napálené kamarádky neskončil tak špatně, jen se od svého nového kamaráda dozvěděla, že má přítelkyni, a tak se nadějné iluze rázem proměnily v bezcenný a nesmyslný sen, který ji na několik dní či týdnů omámil. Chtěl si s ní však psát dál, protože si spolu rozuměli a časem by mu asi ani nevadilo, kdyby se z nich stali přátelé s výhodami (jeho přítelkyně se samozřejmě nic dozvědět nemusí). Klukům tohle nic neudělá, ale té dívce zůstane pocit zahanbení na mysli pořád.

Další případ skončil o něco hůře. Dva kamarádi (říkejme jim třeba Marie a Radek) ze školy si už nějakou dobu psali, nepsali si o jinak úžasných věcech, prostě jen o běžnostech jako je počasí atd. Marie ho stále vnímala jako kamaráda, ale nechtěla ho nijak ranit, protože na ni byl milý a hodný a povídal si s ní, když potřebovala poradit nebo když on potřeboval pomoc. Jenže po čase jí začal Radek několikrát denně volat, zda by se nemohli sejít, že je v jejím městě, volal ji do školy, mimo školu i ve tři hodiny ráno. Protože už byla Marie zoufalá, kývla na schůzku. Po dvou malých schůzkách v jednom týdnu Radka napadlo, zda by u ní nemohl přespat, prostě jen přespat, Marie se z toho vykroutila a vymlouvala se na spoustu věcí, ale Radek se nedal odradit. Dál jí volal a psal si s ní a pokoušel se ji přemluvit, jestli by ji nemohl zase u ní doma navštívit nebo jestli by u něj nechtěla spát. Za několik dnů se v Mariině městě měla konat zábava, ptala se Radka, jestli přijede, chtěla si s ním konečně o všem promluvit, řekl jí, že ho to mrzí, ale bohužel nemůže. V den akce, když stála Marie u baru se svými kamarádkami, se tam objevil on s nějakou jinou, když si všiml, že tu je i Marie začal se jí omlouvat, že si to na poslední chvíli rozmyslel a ta holka, se kterou přijel, je jenom jeho kamarádka. Oba se pak vzdálili od akce a šli se projít, začali si povídat a z Radka se rázem stal zase ten moc milý a hodný kluk, který se Marii líbil, věděla, že by to neměla dělat, že ji od toho odrazovali a říkali jí jaký doopravdy je, že tohle je jenom jeho maska, ale ona si nemohla pomoct. Nakonec se spolu vyspali a od té doby se jí už Radek neozval. Nezdá se vám to nějak divné?


Nechci tím říct, že tohle dělají jenom kluci, ale píšu to sem jenom proto, že tyhle příběhy jsem slyšela přímo od těch obelhaných, napálených. Nedokážu si představit, jaké to pro ně potom musí být, když si skutečně uvědomí tu pravdu, když zjistí jaký ten druhý doopravdy je, že je lhář a že je jenom využil. Osobně bych se cítila ponížená a trapně, zraněná a možná bych i ztratila důvěru k ostatním. Otázka, která mi pokaždé, když se na tohle vzpomenu, vyvstane na mysli, je: Proč to lidé dělají? Proč ty ostatní využívají a ponižují? Copak sami nevědí jaké to je, když jim někdo ublíží? Dělá jim to radost ubližovat ostatním? Možná by jim prospělo, kdyby sami poznali, jak nepříjemné a bolestivé to může být.

0 komentářů:

Okomentovat